protivník
See also: protivnik
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech protivník, from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný + -ík. Compare Serbo-Croatian protivnik.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈprocɪvɲiːk]
Noun
protivník m anim (female equivalent protivnice, diminutive protivníček)
- adversary; opponent
- competitor (person against whom one is competing, e.g. in a sport)
Declension
Declension of protivník (velar masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | protivník | protivníci |
| genitive | protivníka | protivníků |
| dative | protivníkovi, protivníku | protivníkům |
| accusative | protivníka | protivníky |
| vocative | protivníku | protivníci |
| locative | protivníkovi, protivníku | protivnících |
| instrumental | protivníkem | protivníky |
Derived terms
Further reading
- “protivník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “protivník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “protivník”, in Akademický slovník cizích slov at prirucka.ujc.cas.cz [Academic dictionary of foreign words] (in Czech), 1995
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný + -ík.
Pronunciation
Noun
protivník m pers
Declension
Declension of protivník (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | protivník | protivníky | protivníci, protivníkové |
| genitive | protivníka | protivníkú | protivníkóv |
| dative | protivníku, protivníkovi | protivníkoma | protivníkóm |
| accusative | protivníka | protivníky | protivníky |
| vocative | protivníče | protivníky | protivníci, protivníkové |
| locative | protivníku, protivníkovi | protivníkú | protivníciech |
| instrumental | protivníkem | protivníkoma | protivníky |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: protivník
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “protivník”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Old Slovak
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný + -ík.
Noun
protivník m pers
Descendants
- Pannonian Rusyn: процивнїк (procivnjik)
- Slovak: protivník
Further reading
- Majtán, Milan et al., editors (1991–2008), “protivník”, in Historický slovník slovenského jazyka [Historical Dictionary of the Slovak Language] (in Slovak), volumes 1–7 (A – Ž), Bratislava: VEDA, →OCLC
Slovak
Etymology
Inherited from Old Slovak protivník, from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný + -ík.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈprɔcivɲiːk]
Noun
protivník m pers (female equivalent protivníčka, relational adjective protivnícky)
- adversary; opponent
- Synonym: súper
- competitor (person against whom one is competing, e.g. in a sport)
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | protivník | protivníci |
| genitive | protivníka | protivníkov |
| dative | protivníkovi | protivníkom |
| accusative | protivníka | protivníkov |
| vocative | protivníče, protivník | protivníci |
| locative | protivníkovi | protivníkoch |
| instrumental | protivníkom | protivníkmi |
Further reading
- “protivník”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2025