prověřovat

Czech

Etymology

From prověřit +‎ -ovat.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈprovjɛr̝ovat]

Verb

prověřovat impf (perfective prověřit)

  1. (transitive) to check, to verify (to confirm or test the truth or accuracy of something)

Conjugation

Conjugation of prověřovat
infinitive prověřovat, prověřovati active adjective prověřující


verbal noun prověřování passive adjective prověřovaný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person prověřuji,
prověřuju (coll.)
prověřujeme prověřujme
2nd person prověřuješ prověřujete prověřuj prověřujte
3rd person prověřuje prověřují,
prověřujou (coll.)

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive prověřovat.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate prověřoval prověřovali prověřován prověřováni
masculine inanimate prověřovaly prověřovány
feminine prověřovala prověřována
neuter prověřovalo prověřovala prověřováno prověřována
transgressives present past
masculine singular prověřuje
feminine + neuter singular prověřujíc
plural prověřujíce

Derived terms

Further reading