rozbíhat

Czech

Etymology

From roz- +‎ bíhat.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈrozbiːɦat]

Verb

rozbíhat impf (perfective rozběhnout)

  1. to start up, to set sth going, to set sth in motion
  2. (reflexive with se) to break into a run, to start running

Conjugation

Conjugation of rozbíhat
infinitive rozbíhat, rozbíhati active adjective rozbíhající


verbal noun rozbíhání passive adjective rozbíhaný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person rozbíhám rozbíháme rozbíhejme
2nd person rozbíháš rozbíháte rozbíhej rozbíhejte
3rd person rozbíhá rozbíhají

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozbíhat.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate rozbíhal rozbíhali rozbíhán rozbíháni
masculine inanimate rozbíhaly rozbíhány
feminine rozbíhala rozbíhána
neuter rozbíhalo rozbíhala rozbíháno rozbíhána
transgressives present past
masculine singular rozbíhaje
feminine + neuter singular rozbíhajíc
plural rozbíhajíce

Further reading