| infinitive
|
rozcvičovat, rozcvičovati
|
active adjective
|
rozcvičující
|
| verbal noun
|
rozcvičování
|
passive adjective
|
rozcvičovaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
rozcvičuji,
rozcvičuju (coll.) |
rozcvičujeme |
— |
rozcvičujme
|
| 2nd person
|
rozcvičuješ |
rozcvičujete |
rozcvičuj |
rozcvičujte
|
| 3rd person
|
rozcvičuje |
rozcvičují,
rozcvičujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozcvičovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
rozcvičoval |
rozcvičovali |
rozcvičován |
rozcvičováni
|
| masculine inanimate
|
rozcvičovaly |
rozcvičovány
|
| feminine
|
rozcvičovala |
rozcvičována
|
| neuter
|
rozcvičovalo |
rozcvičovala |
rozcvičováno |
rozcvičována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
rozcvičuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
rozcvičujíc |
—
|
| plural
|
rozcvičujíce |
—
|
|