rozhořet

Czech

Etymology

From roz- +‎ hořet.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈrozɦor̝ɛt]

Verb

rozhořet pf

  1. (reflexive with se) to start burning

Conjugation

Conjugation of rozhořet
infinitive rozhořet, rozhořeti active adjective rozhořevší


verbal noun rozhoření passive adjective rozhořený
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person rozhořím rozhoříme — rozhořme
2nd person rozhoříš rozhoříte rozhoř rozhořte
3rd person rozhoří rozhořejí, rozhoří — —

The verb rozhořet does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate rozhořel rozhořeli rozhořen rozhořeni
masculine inanimate rozhořely rozhořeny
feminine rozhořela rozhořena
neuter rozhořelo rozhořela rozhořeno rozhořena
transgressives present past
masculine singular — rozhořev
feminine + neuter singular — rozhořevši
plural — rozhořevše

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.