Czech
Etymology
Borrowed from Russian раскула́чить (raskuláčitʹ). Morphologically equivalent to roz- + kulak + -it.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈroskulat͡ʃɪt]
- Rhymes: -atʃɪt
- Hyphenation: roz‧ku‧la‧čit
Verb
rozkulačit pf (imperfective rozkulačovat)
- (derogatory, historical, transitive) to dekulakize, to collectivize the property of a kulak (a wealthy peasant) [since 20th c.]
2001, Jiří Kratochvil, Brno nostalgické i ironické[1], Brno: Petrov, →ISBN, page 179:Za ty dva roky komunisti rozkulačili, jak tomu drancování říkali, všecky okolní dědiny […]- In those two years communists dekulakized, as they called the plundering, all the surrounding villages […]
Conjugation
Conjugation of rozkulačit
| infinitive
|
rozkulačit, rozkulačiti
|
active adjective
|
rozkulačivší
|
| verbal noun
|
rozkulačení
|
passive adjective
|
rozkulačený
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
rozkulačím |
rozkulačíme |
— |
rozkulačme
|
| 2nd person
|
rozkulačíš |
rozkulačíte |
rozkulač |
rozkulačte
|
| 3rd person
|
rozkulačí |
rozkulačí |
— |
—
|
The verb rozkulačit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
rozkulačil |
rozkulačili |
rozkulačen |
rozkulačeni
|
| masculine inanimate
|
rozkulačily |
rozkulačeny
|
| feminine
|
rozkulačila |
rozkulačena
|
| neuter
|
rozkulačilo |
rozkulačila |
rozkulačeno |
rozkulačena
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
rozkulačiv
|
| feminine + neuter singular
|
— |
rozkulačivši
|
| plural
|
— |
rozkulačivše
|
|
Derived terms
- dekulakizace
- kulacký
- kulačka
- kulak
- kulakův
Further reading