rozpracovat

Czech

Etymology

From roz- +‎ pracovat.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈrosprat͡sovat]

Verb

rozpracovat pf

  1. to begin to work
  2. to elaborate

Conjugation

Conjugation of rozpracovat
infinitive rozpracovat, rozpracovati active adjective rozpracovavší


verbal noun rozpracování passive adjective rozpracovaný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person rozpracuji,
rozpracuju (coll.)		 rozpracujeme — rozpracujme
2nd person rozpracuješ rozpracujete rozpracuj rozpracujte
3rd person rozpracuje rozpracují,
rozpracujou (coll.)		 — —

The verb rozpracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate rozpracoval rozpracovali rozpracován rozpracováni
masculine inanimate rozpracovaly rozpracovány
feminine rozpracovala rozpracována
neuter rozpracovalo rozpracovala rozpracováno rozpracována
transgressives present past
masculine singular — rozpracovav
feminine + neuter singular — rozpracovavši
plural — rozpracovavše

Derived terms

  • rozpracovaný
  • rozpracování
  • rozpracovávající
  • rozpracovávat

See also

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.