rozvést

From roz- +‎ vést.

• IPA^(key): [ˈrozvɛːst]

rozvést pf (imperfective rozvádět)

1. (transitive) to divorce, to separate (to legally dissolve a marriage)
2. (reflexive with se) to divorce (of couple, to get divorced)
3. to elaborate

• rozpracovat

• “rozvésti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozvésti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozvést”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025