stříkat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech stříkati. Possibly related to strkat.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈstr̝̊iːkat]
  • Audio:(file)

Verb

stříkat impf (perfective stříknout or postříkat)

  1. to splatter, to splash (to disperse a fluid suddenly)
  2. to splatter (to cause something to splatter)

Conjugation

Conjugation of stříkat
infinitive stříkat, stříkati active adjective stříkající


verbal noun — passive adjective —
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person stříkám stříkáme — stříkejme
2nd person stříkáš stříkáte stříkej stříkejte
3rd person stříká stříkají — —

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive stříkat.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate stříkal stříkali stříkán stříkáni
masculine inanimate stříkaly stříkány
feminine stříkala stříkána
neuter stříkalo stříkala stříkáno stříkána
transgressives present past
masculine singular stříkaje —
feminine + neuter singular stříkajíc —
plural stříkajíce —
adjectives
  • stříkaný
  • stříkatelný
nouns
verbs
  • vystříkat
  • vystříknout

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.