starořecký

Czech

Etymology

From staro- (“old-”) +‎ řecký (“Greek”).

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈstaror̝ɛt͡skiː]
  • Rhymes: -ɛtskiː
  • Hyphenation: sta‧ro‧řec‧ký

Adjective

starořecký (adverb starořecky)

  1. Ancient Greek

Declension

Declension of starořecký (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative starořecký starořecká starořecké
genitive starořeckého starořecké starořeckého
dative starořeckému starořecké starořeckému
accusative starořeckého starořecký starořeckou starořecké
locative starořeckém starořecké starořeckém
instrumental starořeckým starořeckou starořeckým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative starořečtí starořecké starořecká
genitive starořeckých
dative starořeckým
accusative starořecké starořecká
locative starořeckých
instrumental starořeckými

See also

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.