starobylý
Czech
Etymology
From starý + -o- + být + -lý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstarobɪliː]
Adjective
starobylý (comparative starobylejší, superlative nejstarobylejší, adverb starobyle)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | starobylý | starobylá | starobylé | |
| genitive | starobylého | starobylé | starobylého | |
| dative | starobylému | starobylé | starobylému | |
| accusative | starobylého | starobylý | starobylou | starobylé |
| locative | starobylém | starobylé | starobylém | |
| instrumental | starobylým | starobylou | starobylým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | starobylí | starobylé | starobylá | |
| genitive | starobylých | |||
| dative | starobylým | |||
| accusative | starobylé | starobylá | ||
| locative | starobylých | |||
| instrumental | starobylými | |||
See also
Further reading
- “starobylý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “starobylý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “starobylý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025