starohornoněmecký
Czech
Etymology
From starý + -o- + horní + -o- + Němec + -ký.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstaroɦornoɲɛmɛt͡skiː]
Adjective
starohornoněmecký
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | starohornoněmecký | starohornoněmecká | starohornoněmecké | |
| genitive | starohornoněmeckého | starohornoněmecké | starohornoněmeckého | |
| dative | starohornoněmeckému | starohornoněmecké | starohornoněmeckému | |
| accusative | starohornoněmeckého | starohornoněmecký | starohornoněmeckou | starohornoněmecké |
| locative | starohornoněmeckém | starohornoněmecké | starohornoněmeckém | |
| instrumental | starohornoněmeckým | starohornoněmeckou | starohornoněmeckým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | starohornoněmečtí | starohornoněmecké | starohornoněmecká | |
| genitive | starohornoněmeckých | |||
| dative | starohornoněmeckým | |||
| accusative | starohornoněmecké | starohornoněmecká | ||
| locative | starohornoněmeckých | |||
| instrumental | starohornoněmeckými | |||
Related terms
Further reading
- “starohornoněmecký”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957