ukončení
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈukont͡ʃɛɲiː]
Noun
ukončení n
- verbal noun of ukončit
- end, ending, termination, cessation
Declension
Declension of ukončení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | ukončení | ukončení |
| genitive | ukončení | ukončení |
| dative | ukončení | ukončením |
| accusative | ukončení | ukončení |
| vocative | ukončení | ukončení |
| locative | ukončení | ukončeních |
| instrumental | ukončením | ukončeními |
Further reading
- “ukončení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “ukončení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “ukončení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025