upřesnit

Czech

Etymology

From u- +‎ přesný +‎ -it.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈupr̝̊ɛsɲɪt]

Verb

upřesnit pf (imperfective upřesňovat)

  1. to specify, to clarify

Conjugation

Conjugation of upřesnit
infinitive upřesnit, upřesniti active adjective upřesnivší


verbal noun upřesnění passive adjective upřesněný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person upřesním upřesníme — upřesněme
2nd person upřesníš upřesníte upřesni upřesněte
3rd person upřesní upřesní — —

The verb upřesnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate upřesnil upřesnili upřesněn upřesněni
masculine inanimate upřesnily upřesněny
feminine upřesnila upřesněna
neuter upřesnilo upřesnila upřesněno upřesněna
transgressives present past
masculine singular — upřesniv
feminine + neuter singular — upřesnivši
plural — upřesnivše

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.