Czech
Etymology
From vy- + hovět + -ovat.
Pronunciation
Verb
vyhovovat impf (perfective vyhovět)
- to suit (to be fitted to)
- to meet (demand, condition, criterion)
Conjugation
Conjugation of vyhovovat
| infinitive
|
vyhovovat, vyhovovati
|
active adjective
|
vyhovující
|
| verbal noun
|
vyhovování
|
passive adjective
|
—
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
vyhovuji,
vyhovuju (coll.) |
vyhovujeme |
— |
vyhovujme
|
| 2nd person
|
vyhovuješ |
vyhovujete |
vyhovuj |
vyhovujte
|
| 3rd person
|
vyhovuje |
vyhovují,
vyhovujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyhovovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
vyhovoval |
vyhovovali |
— |
—
|
| masculine inanimate
|
vyhovovaly |
—
|
| feminine
|
vyhovovala |
—
|
| neuter
|
vyhovovalo |
vyhovovala |
vyhovováno |
—
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
vyhovuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
vyhovujíc |
—
|
| plural
|
vyhovujíce |
—
|
|
Further reading