| infinitive
|
vzněcovat, vzněcovati
|
active adjective
|
vzněcující
|
| verbal noun
|
vzněcování
|
passive adjective
|
vzněcovaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
vzněcuji,
vzněcuju (coll.) |
vzněcujeme |
— |
vzněcujme
|
| 2nd person
|
vzněcuješ |
vzněcujete |
vzněcuj |
vzněcujte
|
| 3rd person
|
vzněcuje |
vzněcují,
vzněcujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vzněcovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
vzněcoval |
vzněcovali |
vzněcován |
vzněcováni
|
| masculine inanimate
|
vzněcovaly |
vzněcovány
|
| feminine
|
vzněcovala |
vzněcována
|
| neuter
|
vzněcovalo |
vzněcovala |
vzněcováno |
vzněcována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
vzněcuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
vzněcujíc |
—
|
| plural
|
vzněcujíce |
—
|
|