Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *žàriti.
Pronunciation
Verb
zářit impf
- to glow, to shine
- Osvětlený dům zářil do noci. ― The lighted house was glowing into the night.
- Záříš štěstím. ― You are shining with happiness!
- to radiate
Conjugation
Conjugation of zářit
| infinitive
|
zářit, zářiti
|
active adjective
|
zářící
|
| verbal noun
|
záření
|
passive adjective
|
zářený
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
zářím |
záříme |
— |
zařme
|
| 2nd person
|
záříš |
záříte |
zař |
zařte
|
| 3rd person
|
září |
září |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zářit.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
zářil |
zářili |
zářen |
zářeni
|
| masculine inanimate
|
zářily |
zářeny
|
| feminine
|
zářila |
zářena
|
| neuter
|
zářilo |
zářila |
zářeno |
zářena
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
záře |
—
|
| feminine + neuter singular
|
záříc |
—
|
| plural
|
záříce |
—
|
|
Derived terms
See also
Further reading