| infinitive
|
zvěstovat, zvěstovati
|
active adjective
|
zvěstující
|
| verbal noun
|
zvěstování
|
passive adjective
|
zvěstovaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
zvěstuji,
zvěstuju (coll.) |
zvěstujeme |
— |
zvěstujme
|
| 2nd person
|
zvěstuješ |
zvěstujete |
zvěstuj |
zvěstujte
|
| 3rd person
|
zvěstuje |
zvěstují,
zvěstujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zvěstovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
zvěstoval |
zvěstovali |
zvěstován |
zvěstováni
|
| masculine inanimate
|
zvěstovaly |
zvěstovány
|
| feminine
|
zvěstovala |
zvěstována
|
| neuter
|
zvěstovalo |
zvěstovala |
zvěstováno |
zvěstována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
zvěstuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
zvěstujíc |
—
|
| plural
|
zvěstujíce |
—
|
|