разлѫчити

Old Church Slavonic

Etymology

раз- (raz-) +‎ лѫчити (lǫčiti), from Proto-Slavic *lǫčiti.

Verb

разлѫчити • (razlǫčitipf

  1. to distinguish
    • from Genesis:
      и раꙁлѫчи б҃ъ междю свѣтомь и междю тьмоѭ჻
      i razlǫči b:ŭ meždju světomĭ i meždju tĭmojǫ჻
      (please add an English translation of this quotation)
  2. to separate
    • from Codex Marianus, 1103500-1103510:
      придъ бо разлѫчитъ ч꙯лвка · на о꙯тца своего ꙇ дъштерь на матерь своѭ̑ ·
      pridŭ bo razlǫčitŭ č:lvka · na o:tca svojego i dŭšterĭ na materĭ svojǫ̑ ·
      (please add an English translation of this quotation)
  3. to divide

Conjugation

Present tense of разлѫчити
singular dual plural
азъ (azŭ) тꙑ (ty) тъ () вѣ () ва (va) та (ta) мꙑ (my) вꙑ (vy) ти (ti)
разлѫчѫ (razlǫčǫ) разлѫчиши (razlǫčiši) разлѫчитъ (razlǫčitŭ) разлѫчивѣ (razlǫčivě) разлѫчита (razlǫčita) разлѫчите (razlǫčite) разлѫчимъ (razlǫčimŭ) разлѫчите (razlǫčite) разлѫчѫтъ (razlǫčǫtŭ)

Further reading