сѫдьба

See also: судьба

Old Church Slavonic

Etymology

From сѫдити (sǫditi).

Noun

сѫдьба • (sǫdĭbaf

  1. judgement
  2. verdict
  3. justice
  4. decision

Declension

Declension of сѫдьба (hard a-stem)
singular dual plural
nominative сѫдьба
sǫdĭba
сѫдьбѣ
sǫdĭbě
сѫдьбꙑ
sǫdĭby
genitive сѫдьбꙑ
sǫdĭby
сѫдьбоу
sǫdĭbu
сѫдьбъ
sǫdĭbŭ
dative сѫдьбѣ
sǫdĭbě
сѫдьбама
sǫdĭbama
сѫдьбамъ
sǫdĭbamŭ
accusative сѫдьбѫ
sǫdĭbǫ
сѫдьбѣ
sǫdĭbě
сѫдьбꙑ
sǫdĭby
instrumental сѫдьбоѭ
sǫdĭbojǫ
сѫдьбама
sǫdĭbama
сѫдьбами
sǫdĭbami
locative сѫдьбѣ
sǫdĭbě
сѫдьбоу
sǫdĭbu
сѫдьбахъ
sǫdĭbaxŭ
vocative сѫдьбо
sǫdĭbo
сѫдьбѣ
sǫdĭbě
сѫдьбꙑ
sǫdĭby