chvalořečení
Czech
Etymology
From chvála + -o- + řeč + -ení.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈxvalor̝ɛt͡ʃɛɲiː]
Noun
chvalořečení n
Declension
Declension of chvalořečení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | chvalořečení | chvalořečení |
| genitive | chvalořečení | chvalořečení |
| dative | chvalořečení | chvalořečením |
| accusative | chvalořečení | chvalořečení |
| vocative | chvalořečení | chvalořečení |
| locative | chvalořečení | chvalořečeních |
| instrumental | chvalořečením | chvalořečeními |
Related terms
adjective
- chvalořečený
verb
- chvalořečit
Further reading
- “chvalořečení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)