Czech
Etymology
Inherited from Old Czech doufati, from do- + Old Czech úfati, from Proto-Slavic *upъvati.
Pronunciation
Verb
doufat impf (perfective zadoufat)
- to hope
- Doufám, že neruším. ― I hope I'm not intruding.
Conjugation
Conjugation of doufat
| infinitive
|
doufat, doufati
|
active adjective
|
doufající
|
| verbal noun
|
doufání
|
passive adjective
|
doufaný
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive doufat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
doufal |
doufali |
doufán |
doufáni
|
| masculine inanimate
|
doufaly |
doufány
|
| feminine
|
doufala |
doufána
|
| neuter
|
doufalo |
doufala |
doufáno |
doufána
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
doufaje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
doufajíc |
—
|
| plural
|
doufajíce |
—
|
|
Further reading
- “doufati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “doufati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “doufat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
- “doufat”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz