Czech
Pronunciation
Verb
hořekovat impf (perfective zahořekovat)
- to lament, to wail, to moan
- Synonyms: naříkat, bědovat
- Hořekovala nad nemocným / pro nemocného. ― She wailed the sick one.
Conjugation
Conjugation of hořekovat
| infinitive
|
hořekovat, hořekovati
|
active adjective
|
hořekující
|
| verbal noun
|
hořekování
|
passive adjective
|
—
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
hořekuji,
hořekuju (coll.) |
hořekujeme |
— |
hořekujme
|
| 2nd person
|
hořekuješ |
hořekujete |
hořekuj |
hořekujte
|
| 3rd person
|
hořekuje |
hořekují,
hořekujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hořekovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
hořekoval |
hořekovali |
— |
—
|
| masculine inanimate
|
hořekovaly |
—
|
| feminine
|
hořekovala |
—
|
| neuter
|
hořekovalo |
hořekovala |
— |
—
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
hořekuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
hořekujíc |
—
|
| plural
|
hořekujíce |
—
|
|
Further reading