horolezec
Czech
Etymology
From hora + -o- + lézt + -ec.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦorolɛzɛt͡s]
Noun
horolezec m anim (female equivalent horolezkyně)
Declension
Declension of horolezec (soft masculine animate reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | horolezec | horolezci |
| genitive | horolezce | horolezců |
| dative | horolezcovi, horolezci | horolezcům |
| accusative | horolezce | horolezce |
| vocative | horolezče | horolezci |
| locative | horolezcovi, horolezci | horolezcích |
| instrumental | horolezcem | horolezci |
Derived terms
Further reading
- “horolezec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “horolezec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “horolezec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025