král
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech král, from Proto-Slavic *korľь which comes from Old High German Karl, name of the Frankish ruler Charlemagne.[1][2]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkraːl]
Audio: (file) - Rhymes: -aːl
- Hyphenation: král
Noun
král m anim (female equivalent královna, relational adjective královský, possessive adjective králův, diminutive králík)
Declension
Derived terms
- královrah m anim
- královražda f
- protikrál m anim
Related terms
- kralevic m anim
- Kralice f
- kralovat impf
- králík m anim
- Královec m inan
- království n
Descendants
See also
| Chess pieces in Czech · šachové figurky (layout · text) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| král | dáma, královna | věž | střelec | jezdec, kůň | pěšec |
| Playing cards in Czech · karty (layout · text) | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| eso | dvojka | trojka | čtyřka | pětka | šestka | sedmička |
| osmička | devítka | desítka | kluk | dáma | král | žolík |
| German playing cards in Czech · německé karty (layout · text) | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| sedmička | osmička | devítka | desítka | spodek | svršek, filek | král | eso |
References
- ^ Jiří Rejzek (2007) “král”, in Český etymologický slovník (in Czech), Leda
- ^ Václav Machek (1968) “král”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 289
Further reading
- “král”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “král”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “král”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Alternative forms
- kráľ (alternative writing)
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *korľь.
Pronunciation
Noun
král m pers
- king (male ruler)
Declension
Declension of král (soft o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | král | krále | králi, kráľové |
| genitive | krále | kráľú | kráľóv |
| dative | kráľu, kráľovi | kráľoma | kráľóm |
| accusative | krále | krále | krále |
| vocative | kráľu | krále | králi, kráľové |
| locative | kráľu, kráľovi | kráľú | králích |
| instrumental | králem | kráľoma | králi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Derived terms
- kralovati
- královec
- královna
- královstvie
Descendants
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “král”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění