Czech
Etymology
From ob- + těžký + -ovat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈopcɛʒovat]
- Rhymes: -ovat
- Hyphenation: ob‧tě‧žo‧vat
Verb
obtěžovat impf
- to annoy
- Synonyms: (informal) otravovat, (vulgar) srát
- to harass
Conjugation
Conjugation of obtěžovat
| infinitive
|
obtěžovat, obtěžovati
|
active adjective
|
obtěžující
|
| verbal noun
|
—
|
passive adjective
|
—
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
obtěžuji,
obtěžuju (coll.) |
obtěžujeme |
— |
obtěžujme
|
| 2nd person
|
obtěžuješ |
obtěžujete |
obtěžuj |
obtěžujte
|
| 3rd person
|
obtěžuje |
obtěžují,
obtěžujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive obtěžovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
obtěžoval |
obtěžovali |
obtěžován |
obtěžováni
|
| masculine inanimate
|
obtěžovaly |
obtěžovány
|
| feminine
|
obtěžovala |
obtěžována
|
| neuter
|
obtěžovalo |
obtěžovala |
obtěžováno |
obtěžována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
obtěžuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
obtěžujíc |
—
|
| plural
|
obtěžujíce |
—
|
|
Derived terms
Further reading