opotřebit

Czech

Etymology

From o- +‎ potřeba +‎ -it.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈopotr̝̊ɛbɪt]

Verb

opotřebit pf

  1. to wear
  2. (reflexive with se) to wear out, to deteriorate or become unusable or ineffective due to continued use, exposure, or strain

Conjugation

Conjugation of opotřebit
infinitive opotřebit, opotřebiti active adjective opotřebivší


verbal noun opotřebení passive adjective opotřebený
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person opotřebím opotřebíme — opotřebme
2nd person opotřebíš opotřebíte opotřeb opotřebte
3rd person opotřebí opotřebí — —

The verb opotřebit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate opotřebil opotřebili opotřeben opotřebeni
masculine inanimate opotřebily opotřebeny
feminine opotřebila opotřebena
neuter opotřebilo opotřebila opotřebeno opotřebena
transgressives present past
masculine singular — opotřebiv
feminine + neuter singular — opotřebivši
plural — opotřebivše

Derived terms

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.