Czech
Etymology
From s- + těžký + -ovat.
Pronunciation
Verb
stěžovat impf (perfective postěžovat)
- (reflexive with si) to complain
- Nemůžu si stěžovat. ― I can't complain.
- Věděl jsem že si bude stěžovat. ― I knew he was going to complain.
Conjugation
Conjugation of stěžovat
| infinitive
|
stěžovat, stěžovati
|
active adjective
|
stěžující
|
| verbal noun
|
stěžování
|
passive adjective
|
—
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
stěžuji,
stěžuju (coll.) |
stěžujeme |
— |
stěžujme
|
| 2nd person
|
stěžuješ |
stěžujete |
stěžuj |
stěžujte
|
| 3rd person
|
stěžuje |
stěžují,
stěžujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive stěžovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
stěžoval |
stěžovali |
— |
—
|
| masculine inanimate
|
stěžovaly |
—
|
| feminine
|
stěžovala |
—
|
| neuter
|
stěžovalo |
stěžovala |
— |
—
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
stěžuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
stěžujíc |
—
|
| plural
|
stěžujíce |
—
|
|
Derived terms
See also
Further reading