Czech
Etymology
From vy- + jímat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvɪjiːmat]
- Hyphenation: vy‧jí‧mat
Verb
vyjímat impf (perfective vyjmout)
- (transitive) to take out, to remove
- (transitive) to except, to exclude
- (transitive) to exempt
- (reflexive with se) to stand out
- (reflexive with se) to look (to have a certain (positive) appearance)
- vyjímat se dobře ― to look good
Conjugation
Conjugation of vyjímat
| infinitive
|
vyjímat, vyjímati
|
active adjective
|
vyjímající
|
| verbal noun
|
vyjímání
|
passive adjective
|
vyjímaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
vyjímám |
vyjímáme |
— |
vyjímejme
|
| 2nd person
|
vyjímáš |
vyjímáte |
vyjímej |
vyjímejte
|
| 3rd person
|
vyjímá |
vyjímají |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyjímat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
vyjímal |
vyjímali |
vyjímán |
vyjímáni
|
| masculine inanimate
|
vyjímaly |
vyjímány
|
| feminine
|
vyjímala |
vyjímána
|
| neuter
|
vyjímalo |
vyjímala |
vyjímáno |
vyjímána
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
vyjímaje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
vyjímajíc |
—
|
| plural
|
vyjímajíce |
—
|
|
Further reading