Czech
Etymology
From z- + nemožný + -ovat.
Pronunciation
Verb
znemožňovat impf (perfective znemožnit)
- to make impossible
- to forbid, to prevent
Conjugation
Conjugation of znemožňovat
| infinitive
|
znemožňovat, znemožňovati
|
active adjective
|
znemožňující
|
| verbal noun
|
znemožňování
|
passive adjective
|
znemožňovaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
znemožňuji,
znemožňuju (coll.) |
znemožňujeme |
— |
znemožňujme
|
| 2nd person
|
znemožňuješ |
znemožňujete |
znemožňuj |
znemožňujte
|
| 3rd person
|
znemožňuje |
znemožňují,
znemožňujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive znemožňovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
znemožňoval |
znemožňovali |
znemožňován |
znemožňováni
|
| masculine inanimate
|
znemožňovaly |
znemožňovány
|
| feminine
|
znemožňovala |
znemožňována
|
| neuter
|
znemožňovalo |
znemožňovala |
znemožňováno |
znemožňována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
znemožňuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
znemožňujíc |
—
|
| plural
|
znemožňujíce |
—
|
|
Further reading