plát
See also: Appendix:Variations of "plat"
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈplaːt]
Etymology 1
Inherited from Old Czech pláti, from Proto-Slavic *polti, derived from Proto-Indo-European *pol (“to burn, be warm”).[1]
Verb
plát impf (perfective vzplát)
Conjugation
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive plát.
|
Derived terms
See also
Further reading
- “pláti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “pláti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “plát”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Etymology 2
Borrowed from German Platte, from Medieval Latin plata, from Vulgar Latin *plat(t)us, from Ancient Greek πλατύς (platús, “broad, flat, wide”).[2] Cognate with English plate.
Noun
plát m inan
Declension
Declension of plát (hard masculine inanimate)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | plát | pláty |
genitive | plátu | plátů |
dative | plátu | plátům |
accusative | plát | pláty |
vocative | pláte | pláty |
locative | plátu | plátech |
instrumental | plátem | pláty |
Derived terms
Further reading
- “plát”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “plát”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “plát”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025