Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *xvěti.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈxvjɛt]
- Rhymes: -ɛt
Verb
chvět impf
- (reflexive with se) to shiver, quaver, tremble (for example because of cold or fear)
- (intransitive) to shake slightly (with something)
Conjugation
Conjugation of chvět
| infinitive
|
chvět, chvěti
|
active adjective
|
chvějící
|
| verbal noun
|
chvění
|
passive adjective
|
—
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
chvěji,
chvěju (coll.) |
chvějeme |
— |
chvějme
|
| 2nd person
|
chvěješ |
chvějete |
chvěj |
chvějte
|
| 3rd person
|
chvěje |
chvějí,
chvějou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive chvět.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
chvěl |
chvěli |
— |
—
|
| masculine inanimate
|
chvěly |
—
|
| feminine
|
chvěla |
—
|
| neuter
|
chvělo |
chvěla |
— |
—
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
chvěje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
chvějíc |
—
|
| plural
|
chvějíce |
—
|
|
Derived terms
Further reading
- “chvěti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “chvěti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “chvět”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz
- “chvět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025