žít
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʒiːt]
Audio: (file)
Etymology 1
Inherited from Old Czech žíti, from Proto-Slavic *žiti. Cognate with Slovak žiť, Polish żyć, Old Church Slavonic жити (žiti), Lithuanian gyventi, Sanskrit जीवति (jīvati), Latin vīvō.
Verb
žít impf
- to live
- Už nedýchal, ale ještě žil. ― He wasnʼt breathing anymore, but he was still alive.
- to spend life (a certain way)
- Žil spořádaným životem. ― He lived an orderly life.
- to reside (permanently)
- Žije v Praze. ― He lives in Prague.
- to exist
- Naděje ještě žije. ― There is still hope.
Conjugation
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive žít.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Related terms
adjectives
adverbs
nouns
- život není peříčko
Etymology 2
Verb
žít impf
- alternative form of žnout
Further reading
- “žíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “žíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “žít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025